Tentokrát to tak nebyl ani výlet, ale jeli jsme na návštěvu ke známým, konkrétně teda k paní, od které měla panička pejska přede mnou. Vyrazili jsme už v pátek ráno, protože nás čekala poměrně dlouhá cesta, ale po několika zácpách okolo Hradce Králové jsme úspěšně dojeli do Brné. A moc se mi tam líbilo, hlavně že tam bylo tolik pejsků, tři pejsci shih-tzu, border kolie a střední knírač, ale ten mě docela zlobil, jak mi pořád chňapal po zadku. A dokonce jsem tam viděl i koně, ale z těch jsem měl spíš respekt, nechtěl bych dostat kopytem do čumáku. Nechápu, že ta panička na takový zvíře vleze, ale kecat jí do toho nebudu! Druhý den jsme jeli zase domů, ale to by to nebyla panička, aby jsme se cestou nestavili na nějakých rozhlednách. Nejdříve jsme jeli na takovou menší rozhlednu u obce Libníkovice, poté jsme se zas kousek autem přesunuli k vesničce Vojenice, kde je poměrně nová rozhledna Osičina a řeknu vám, to byla ale vejška a jak to tam foukalo. No a do třetice všeho dobrého jsme navštívili ještě jednu rozhlednu, jíž byla Romanka u Hrubého Jeseníku, což je kousek od Nymburku. Ta se paničce líbila nejvíc, asi pro svou neobvyklou konstrukci, na rozdíl od některých rychle postavených moderních rozhleden dle šablony na přání mobilních operátorů. Tak rozhlednám zdar a zase příště!