Tak dnes jsme zas po delším čase vyrazili na takový menší výlet i s páníčkem a naším malým Tedinem a samozřejmě i my, protože tuze rádi něco podnikáme. Cíl byla opět rozhledna s optimistickým názvem Veselý vrch, i když pro páníčka to moc veselé nebylo, protože nesl to lidské mládě na zádech a paničku tlačil před sebou. Jen my jsme šli vesele stále vpřed a pořád na ně museli čekat. Nakonec byla rozhledna úspěšně zdolána, byť málem zbořena, protože Morris se velmi usilovně snažil dostat k základům. Není se co divit, že měl tolik energie, protože při cestě nahoru se vydatně posilnil kobylinci.