Pořadí:  velmi nadějný 3

 Rozhodčí:  Otakar Vondrouš

Naše první výstava v roce 2009 ... tentokráte jsme s sebou nevzali Leona, kterému to tedy ani trochu nevadilo, protože jsme vstávali už ve tři ráno. Ale o společnost jsme nouzi neměli, jela s námi totiž Petra a moji kamarádi Gas a Sam. Po celkem dlouhé cestě jsme bez problémů našli výstaviště a dokonce jsme tam byli ještě před otevřením, což se zas tak často paničce nestává. Takže nebyl problém s hledáním místa na parkování a u kruhu taky ne. Po malé procházce s klukama jsme zas zalezli zpátky do pavilonu, protože mrzlo až praštělo a čekali a čekali. Před polednem jsme se konečně dočkali a hurá do kruhu, kde jsme byli tři ... já, Sam a Albert Honey Eli. Párkrát jsme se prošli a já neskončil zas tak moc slavně, protože jsem byl poslední. Dle pana rozhodčího mám vybočené tlapky a ještě jsem moc vesel stále, hop a skáču dále. No Leon je zas moc smutný, ta panička to s náma nemá lehký.